Radim Babák

1/2 HODINY PO PŮLNOCI

Jednoho krásného zimního rána
když Slunce začalo pomalu zapadat
vykvetla růže stovky let planná
a neznámá dvojice šla se pak pohádat

Vítr už všechny mraky své rozmetal
padající listí mísí se se sněhem
jen dětské autíčko zas chce jet dál
po ostrově málem stejně jak bezbřehém

Kulatý Měsíc válí se v obloze
na všechny kolem stále se usmívá
neboť byl stvořen v čarovném obraze
chvíli přibývá a zase ubývá

Určitě visí tu něco ve vzduchu
všechno je normální – vždyť se nic neděje
z pavoučí sítě chystané na Muchu
pavouci čekají – jsou plni naděje

Kéž bych si mohl v takových případech
uzavřít oči uši i nos
a potom se třeba podrbat na zádech
a jít si lehnout nejlépe bos

DO ŘADY

Už mi leze krkem věčně čučet na bednu
sledovat ty seriály a vzdělávací pořady
být k ní tak přibitej že už se nezvednu
skandovat s divákem: Do řady do řady do řady…

Už mi leze krkem číst knihu či noviny
jak nějaký kolovrat parlamentní dohady
Známí mi říkaj: Jak jinak docílit šťastnější vidiny
než skandovat svobodně: Do řady do řady do řady…

Někdy se vzpouzím někdy tomu propadám
jsou moudřejší většina a maj lepší zásady
Začínám se učit a tak se nehádám
S úsměvem přešťastným: Do řady do řady do řady…

Jedni říkaj humanita druzí zlatý voči
třetí jací jsme tací jsme – využij svobody
a já hlupák skroucený jdu městem když není kde močit
a když najdu WC tak: Do řady do řady do řady…

MÁVNUTÍ KŘÍDLY

Nastalo zrání – doba výletů z hnízd
ptáčata naprázdno mávají křídly
vysoko v korunách hnízdo má jestřáb

Dívám se za ním chci letět s ním
když náhle překvapen že letím ucítím
Tohleto nikdy nikdy jsem netušil

…za lesy…
…za hory…
…za moře…

NEHNIJ

Nespi nečum nebij nemluv
nehnij nekřič nelež nevyj
nesměj nesuď neječ nemel
neplač nestůj nechoď nevol
neseď nemoč nevěš nech mě
nepiš nešil nemlč nepij
nekaž neser neboj nevíš
nenič nemrač nekleč nenos
necky nezlob nebe neskač
nemáš nervy neber nelži
nehlaď neměj nehaň nebraň
neklid nebo nech to nežvaň
neběž neleť nelam nemoc
nes to nechtěj neper neteř
netluč neřež nechraň nestraň
neslyš nemuč nejez nechuť

MRTVÝ ZEVNITŘ

Tak tobě tenhle svět připadá všední
nudný
šedý
černý
prázdný
smutný
mrtvý

připadá všední
nudný
šedý
černý
prázdný
smutný
mrtvý

Tak tebe tenhle svět přepadá zvenku
zhora
zespod
ze stran
z čela
ze zad
zevnitř

Přepadá všední zvenku
Připadá nudný zhora
Přepadá šedý zespod
Připadá černý ze stran
Přepadá prázdný z čela
Připadá smutný ze zad
Přepadá mrtvý zevnitř
mrtvý zevnitř
mrtvý zevnitř

HURÁ NA KANÁRY

Popelník je perlorodka
navlékám ti náhrdelník
Popelník je perlorodka
navlékám ti náhrdelník
Popelník je perlorodka
navlékám ti náhrdelník

REF:Praskly struny harmonice
takže bude veselo
podívej svítí slunečnice
už aby se setmělo

Pivo má pěnu šampaňského
podávám ho s jahodami…

REF: Praskly struny..

Pod rohožkou písek žhavý
s citrónem jsme na Kanárech…

REF: Praskly struny…

CHODÍ K NÁM

(narozeninová)

Chodívá denně k nám
co nás mění
Tělo je rám
duše zrcadlení

EMIL A BĚTA

Erotoman Emil a nynfomanka Běta
pomilovali každý zvlášť nejmíň přes půl světa
ale stále to nebylo pravé
stále si nebyli něčím jistí
Vždycky to bylo jakési prchavé -
podzimní hořící listí (…)

Erotoman Emil a nynfomanka Běta
pustým žitím žili po celá dlouhá léta
a srdce jim prázdnotou zela
dokola jenom to samé
tělo na tělo těla na těla
nějaká samička a samec (…)

Erotoman Emil a nynfomanka Běta
osouložili každý zvlášť nejmíň přes půl světa
Až na ulici v Buenos Aires
ti dva se konečně potkali
a od té doby se milují po dnes
aby snad něco nezmeškali
a od té doby se milují po dnes
aby se stále milovali

O CHUTI DO ŽIVOTA

Z hrnce na plotně
mává
na mě ulomená ruka
úzkost najevo dává

Slzy své roní
že bude po ní
přestože na Zemi
jsou pro ni muka

JAKSI

Jaksi se to zakoktalo
a nemůže se vymáčknout
A
trvá to už týden
a možná ještě měsíc bude
Na štěrku cesty drkotá to
a z protisměru padá suť
A
lepí se to jako bláto

VENKU JE DEN

Klidně si z kostí škrábej dřeň
stromy
mají své listí kořen i kmen
pole
osev a žeň osev a žeň

Zatemni okna a zalom klíč
k sobě
potom si křič potom si křič
k sobě
potom si křič potom si křič

Hrozíš se bdění děsí tě sen
ale
venku je den venku je den
ale
venku je den venku je den

Kde máš svou jiskru kde jich máš více
vždyť i
ty jsi svíce ty jsi svíce
vždyť i
ty jsi svíce ty jsi svíce

POHLED

Stroboskop bliká
človíčci sebou trhají
Každý má v očích
úžasné zítřky

Mám hroznou rýmu
smrkám
Kamarád s kloboukem
smeká